Obecně:

Vašeho zvířátka si pravidelně všímejte. Snadněji tak zaznamenáte jakoukoliv změnu stavu či chování a včasným zásahem můžete činčile i sobě ušetřit spoustu trápení. Abyste doma měli šťastné a zdravé zvířátko, které je ve formě, je třeba poskytnout mu dobrou a správnou stravu, čistou vodu, dostatek pohybu, suché, čisté a dobře větrané prostředí. Pokud jsou splněny jejich základní potřeby, jen málo kdy činčily onemocní.

Pokud se vám vaše zvířátko "nezdá" a troufnete si na to sami, můžete mu změřit tělesnou teplotu (v konečníku). Hrot teploměru je dobré před tím něčím namazat. Normální teplota se pohybuje v rozmezí 36,1 - 37,7 °C. Pokud je tělesná teplota vyšší,s činčilou není něco v pořádku. Při teplotách nad 39 °C je to s činčilou vážné. Naopak snížená teplota bývá znakem nastávajícího úhynu(při teplotě pod 34,5 °C se jedná o nevratný stav).

Často zvíře važte. Úbytek váhy znamená onemocnění. Dospělý jedinec by měl vážit min. 500g.

Snad u všech onemocnění platí, že je třeba postiženého jedince izolovat od ostatních, aby nedošlo k šíření případné nákazy.

 

Zácpa může být zapříčiněna silnou dehydratací a může způsobit ucpání střev.

 

Symptomy: Stále se zmenšující bobky, nechutenství, netečnost.

 

Možné příčiny: Nevhodné složení stravy. Nadměrný přísun pamlsků, nedostatek pohybu. Nechutenství a následně zmenšující se bobky také mohou být průvodním znakem jiných zdravotních problémů - např. špatně rostlých zubů. Sledujte proto i jiné symptomy.

 

Léčba: Nedávejte činčile oříšky nebo mandle, ale můžete jí dávat rozinky a kousky čerstvého či sušeného ovoce. Poskytněte činčile dostatek pohybu. Trávení činčily se upraví, pokud jí podáte 2x denně trochu živého jogurtu. Živý jogurt nařeďte ve vlažné vodě a malou čajovou lžičku této směsi dejte činčile kapátkem. Živý jogurt také pomůže obnovit trávicí střevní mikroflóru, pokud byla činčile podávána antibiotika (např. v souvislosti s jinou chorobou).

 

Prevence: Činčily nepřekrmujte(krmná dávka na jedno zdravé zvíře je 2 lžíce granulí denně a hrst sena), pamlsky jí dávejte jen v malém množství a poskytněte jim dostatek pohybu. Po ukončené léčbě antibiotiky můžete činčile dávat několik dní živý jogurt.

 

Průjem může vzniknout jako reakce na napadení vnitřními parazity,může mít bakteriální původ nebo může být zapříčiněn nevhodným složením stravy či zacházením. Také jej mohou vyvolat některá antibiotika. V případě silných průjmů je třeba rychle jednat.

 

Symptomy: Činčila má měkký až mazlavý trus, který se lepí.Trus zanechává nahnědlé nebo nazelenalé fleky. V závažnějších případech může trus obsahovat krev nebo hleny. Při průjmech může být činčila strnulá,nahrbená, nepřijímá potravu. Stlačení bříška může být bolestivé.

 

Možné příčiny: Zvlhlé či plesnivé seno, řasy ve vodě, kterou činčila pije(objevují se ve starých neudržovaných napáječkách), nadměrné množství čerstvé zeleně, požití nestravitelných rostlin (např.pokojové květiny), požití toxických látek (čisticí prostředky, jedovaté pokojové květiny), náhlá a nevhodná změna stravy, přejídání mladých rostoucích činčil(těm stačí poloviční dávka dospělého), infekce jednobuněčnými parazity girardie(podobné zlatému stafylokoku) nebo kokcidie.

 

Léčba: Při zažívacích potížích je třeba činčilám poskytnout dostatek pohybu. Pohyb pomáhá upravit zažívání. Neomezujte činčile přísun potravy. Nedávejte jí však žádné čerstvé zelené krmení, nedávejte jí žádné pamlsky (jako jsou rozinky, oříšky, sušené ovoce) a poskytněte jí hlavně dostatek kvalitního sena. Ke granulím je možno přidat oves či ovesné vločky. Je možné podávat heřmánkový nebo fenyklový čaj. Někteří chovatelé doporučují dát činčile kousek živočišného uhlí. Také trocha živého jogurtu, podobně jako u zácpy, může pomoci upravit činčilí zažívání.

 

Pokud se stav během krátké doby neupraví,je třeba navštívit veterináře. Nechte vyšetřit trus na přítomnost střevních parazitů (tzv. Koprologii)

Jak na to: sesbírejte doma od činčilky po dvou čerstvých bobečcích, dejte je do uzavíratelného sáčku, zakápněte pár kapkami vody, sáček popiště jménem činčilky a datumem(př. pondělí) a vložte do ledničky. To stejné udělejte ještě za dva dny (ve středu) a za další dva dny (v pátek). Pak bobečky odneste k veterináři. Bobečky lze uchovat v ledničce i přes víkend. Veterinář Vám po analýze řekne jestli je test negativní či pozitivní.

 

Pokud jsou tyto testy negativní,je třeba nechat udělat krevní testy, zda se nejedná o hepatitidu(zánět jater).

 

Při pozitivních výsledcích testů na vnitřní parazity veterinář obvykle nasadí léky. Většinou jsou to kapky podávané stříkačkou do úst činčilky.

 

Je dobré vědět, že činčilce je vhodné podávat kapky po 1 ml. protože při větším množství kapek naráz léčivo plive ven.

Po ukončení léčby je vhodné nechat po nějaké době bobky opětovně vyšetřit, jestli se parazité nevrátili a klec kompletně vyčistit a vydesinfikovat.

 

 

Giardie: Stejně jako stafylokok je giardie v těle každé činčilky. Pokud je ale činčilka stresována převozem z velké dálky, hlukem, či neustálým chytáním atd., může se giardie aktivovat a činčilce škodit, což ve většině případou končí úhynem zvířete. Tito parazité zabíjejí činčily pomalu, ale jistě. Giardie se přenáší z činčily na činčilu tím, že činčilka sežere bobečky nakažené činčilky. Proto se zpravidla všechny činčilky v ubikaci nakazí a musí být přeléčeni.

 

Prevence: Pravidelná vyvážená strava. Nedávejte činčile nadměrné množství pamlsků. Prostředí, ve kterém činčila žije, udržujte suché a čisté. Poskytněte jí dostatek pohybu. Respektujte jejich přirozený režim (přes den spí, nejaktivnější jsou za soumraku a za svítání). Zbytečně činčilku nijak nestresujte!!!

Činčily jsou hlodavci- zuby jim tedy neustále rostou (až 30 centimetrů ročně) Vepředu mají dva páry řezáků, vzadu mají4páry stoliček (na horní i dolní čelisti - celkem tedy 20 zubů). Pokud zuby rostou pod nesprávným úhlem,nebo pokud činčila nemá dostatek příležitostí si zuby zkracovat hlodáním, zuby se špatně obrušují a přerostou. Žvýkání potravy se těžší a těžší. U zdravého zvířete je délka řezáků cca 5 mm a horní řezáky jsou v mírném předkusu oproti dolním řezákům.Zuby mají mít zažloutlou nebo oranžovou barvu. Světlá barva zubů bývá znakem neadekvátní výživy- nedostatek vápníku.

Symptomy: Pomalé žvýkání, činčila upřednostňuje měkkou stravu. Slintá, okolí tlamy a náprsenka jsou mokré(nebo slepená srst). Sousta jí vypadávají z tlamy,bobky se postupně zmenšují, činčila ztrácí hmotnost.Zuby vržou. Zubní kořeny mohou tlačit zevnitř na oční jamku.V tom případě činčila slzí.

 

Možné příčiny: nedostatek vápníku v období růstu, málo větviček ke hlodání, zub se zalomil, nebo zalomený zub následně nesprávně dorost (to se týká pouze předních řezáků, stoličky se nezalamují), špatné postavení zubů od narození - u stoliček to má za následek nerovnoměrné obrušování zubů a mohou na nich vznikat ostré hrany či bodce. Nedostatek vitamínu C může zapříčinit uvolnění zubů a jejich vyklání.

 

Léčba: Přerostlé zuby musí být ošetřeny veterinárním lékařem, který zakrátí přední zuby a případně zabrousí stoličky. Pokud se jedná o vrozenou vadu, návštěvy lékaře bude třeba pravidelně opakovat. Sledujte hmotnost svého zvířátka.Chronické opakování problému může mít za následek úplné vyhladovění a vysílení vašeho zvířátka. Ve vážných případech může být lékařské ošetření velmi nákladné a pro činčilu velmi stresující. V takových případech je třeba uvažovat o případné euthanasii.

 

Prevence: Dostatečný přísun kalcia v období růstu. Dostatek čerstvých větví na hlodání.Pravidelně několikrát do roka kontrolujte délku, barvu a postavení předních zubů. Dostatečný přísun vitamínu C je také důležitý. Doporučuje se dávat vitamín C v pevném stavu, máte tak kontrolu nad množstvím, které činčila dostává. Někteří chovatelé doporučují dávat 1x týdně činčilám k pití místo vody přírodní brusinkovou šťávu. Činčily se špatně rostlými zuby nepoužívejte k chovu.

 

K těmto problémům se přiřazuje zánět horních cest dýchacích (nachlazení),zápal plic nebo zánět pohrudnice. Stejně jako u člověka se i v těchto případech jedná o stav, kdy se organizmus brání proti infekci dýchacích cest. Bakterie způsobující tyto problémy bývají nejčastěji streptokoky, pasteurella, pseudomonas. Onemocnění je vzájemně přenositelné z člověka na činčilu a opačně.

 

Symptomy:Činčile teče z nosu, kýchá, často si tře nos tlapkami. Může mít vodnaté oči, ztrácí chuť k jídlu, je apatická, těžce se jí dýchá. Má zvýšenou tělesnou teplotu. Při zápalu plic tělesná teplota stoupne na 40-42 °C.

 

Možné příčiny: Transport, změna okolního prostředí, klec se nachází ve vlhké a chladné místnosti nebo v průvanu. Sliznice podrážděná prachem je k infekci náchylnější. Do plic se mohla dostat cizí látka(např. vdechnutí mléka při umělém vyživování mláďat pomocí kapátka)

 

Léčba: Obvyklým postupem je podávání antibiotik, která předepsal veterinář. Přísun vitamínu C. Klec mějte v suchém a teplém prostředí, zamezte průvanu.

Prevence: Zbytečně činčilu nepřevážejte. Zabraňte přenosu infekce od ostatních jedinců (ať už zvířat či lidí).

 

Nejčastěji bývají způsobeny plísněmi rodu microsporum nebo trichophyton. Některé plísně mohou být přenositelné na člověka či na jiné domácí mazlíčky!

Symptomy: Činčila ztrácí srst nejdříve v okolí nosu, očí a v okolí pohlavních orgánů, později na ostatních částech těla. Kůže je na místech, kde činčila ztratila srst, zanícená, objevují se na ní šupinky či strupy.

 

Možné příčiny: Činčila je chována v nehygienickém nebo vlhkém prostředí, dostala se do styku s nakaženým jedincem nebo se infekce dostala do koupacího písku.

 

Léčba: Při méně vážných případech po čase plíseň zpravidla zmizí samovolně. Používají se antifungicidní přípravky přidané do koupacího písku.Prodává se práškový přípravek s názvem Fungistop, ale není snadné jej sehnat - vede ho jen malé množství specializovaných prodejen. V lékárnách je možno zakoupit antifungicidní přípravky pro péči o nohy.

 

Prevence: Pravidelné kopání v písku. Na 1kg koupacího písku je možné přidat 1 polévkovou lžíci Fungistopu nebo jiného antifungicidního přípravku. Chovejte činčilu v suché, čisté a dobře větrané místnosti.

 

Činčila vytrhává svoje vlastní chlupy, nebo je trhá jiné činčile. Pokud máte více činčil, je třeba zjistit, která z nich je agresivní. Činčile může srst vypadávat také samovolně,protože činčily mají schopnost "pouštět" srst, pokud jsou napadeny dravcem, bojují mezi sebou nebo pokud je něco vyleká.Je to jejich přirozená obranná reakce.

 

Symptomy:Činčila má na těle stopy po vytrhané nebo vypadané srsti.Kůže na těchto místech nejeví žádné známky zánětu. Je li kůže zarudlá či zanícená, jedná se o plísňové onemocnění .

 

Možné příčiny: Může to být zlozvyk, který se ale těžko odvyká. Ale může to být také nudou či stresem z nedostatku pohybu a malého prostoru v kleci.Také to může být způsobeno stravou (porucha vstřebávání aminokyselin s obsahem síry). Další příčinou mohou být hormonální změny. S vypadáváním srsti se lze také setkat u velmi starých jedinců.

 

Léčba: Odstranit možné příčiny stresu. Na krátkou dobu je možno použít límec ve tvaru trychtýře, který zabrání činčile okusovat si srst (podobný se dává psům, aby si nepřetrhali stehy po chirurgickém zákroku). Pokud si činčily vytrhávají srst navzájem, je třeba je oddělit a zkusit je znovu navzájem sbližovat ( viz. Uvedení nového přírůstku do existující skupiny ).

 

Prevence: Respektovat přirozený denní režim činčil, vyvarovat se nadměrného hluku a věcí, které jím působí stres. Poskytněte jí dostatečně velkou voliéru a poskytněte jí dostatek zábavy. Nepořizujte si páreček dvou samečků - obvykle k sobě bývají navzájem agresivní.

 

Pokud se vytvoří kolem samčích genitálií prstenec z chlupů, je třeba jej opatrně odstranit.

 

Symptomy: Sameček si neustále snaží čistit genitálie, má je zarudlé, mohou být oteklé. Sameček nemůže vtáhnout pohlavní orgán zpět.

 

Možné příčiny: Tento problém může vzniknout na základě nedostatečné "osobní hygieny" činčiláka.

 

Léčba: Prstenec je třeba opatrně odstranit pomocí pinzety, je při tom třeba samečka dobře držet. Pokud je penis zasunutý v kožním vaku, je třeba samečka přimět jej vysunout (chovatelé králíků obvykle vědí kde stisknout, aby se vysunul). Pokud sameček nemůže vtáhnout pohlavní orgán zpět, je třeba jej potřít mastí(např. framikoinovou) a jemně jej vsuňte zpět. Může to trvat několik dní, než bude sameček opět "ve formě". V některých případech je třeba použít límec ve tvaru trychtýře a upevnit jej samečkovi kolem krku (jako se dávají psům, aby si neroztrhali stehy po chirurgickém zákroku). Samečka nenechávejte v přítomnosti samiček.

 

Prevence: Pravidelně samečka kontrolujte. Všímejte si, zda si nadměrně neolizuje genitálie.

 

Pokud činčila slzí,může to být průvodním znakem zdravotních problémů - nachlazení, zánět v oku po vniknutí nějakého předmětu nebo problémy se zuby.

 

Symptomy:činčila slzí, srst kolem očí je vlhká a slepená nebo chybí.

 

Léčba: Několik dní nenechat činčilu koupat se v písku. Pokud používáte hobliny jako podestýlku, nahraďte je dočasně natrhaným toaletním papírem nebo ubrousky - prach z hoblin může oči dráždit. Oči je možno omývat odvarem z heřmánku. Veterinární lékař vám předepíše oční kapky a mast pro rychlé ošetření se používá opthalmo - framikoin mast na noc a opthalmo - septonex kapky na den.

 

Symptomy: činčilka kulhá, či vůbec nemůže chodit

 

Možné příčiny: zaklíněná nožička v nějakém nevhodném předmětu či pád z velké výšky.

 

Léčba: zajděte ihned k veterináři, který provede operaci, většinou úspěšně. Čím dříve se k lékaři dostanete, tím lépe. Při pozdním příchodu hrozí, že bude muset být končetina utracena. I tak činčilka celkem dobře zvládá další život bez končetiny a není potřeba ji utrácet.

 

Obvykle se objeví následně po jídle a obvykle mají co do činění s akutní kolikou. Záchvat také může vyvolat přehřátí organizmu, které způsobí poruchu metabolismu.

 

Symptomy:svalový třes, svalové stahy, kroucení, dočasná neschopnost pohybu popřípadě apatie.

 

Možné příčiny: Fyzické vyčerpání, nedostatek vitamínu B nebo kalcia (častý výskyt u samiček následně po vrhu), nadměrný stres, akutní otrava, následek úrazu hlavy, přehřátí - teplota v místnosti přesahuje 30°C .

 

Léčba: Zajděte k veterináři, aby dal činčile injekci s vitamínem B, kalciem a glukózou. V případě přehřátí je nutno činčilu zchladit. Rady naleznete zde.

Prevence: Vhodná klec či voliéra, kde má činčila dostatek pohybu a příležitost udržovat si dobrou. kondici. Gravidním samičkám zajistěte zvýšený přísun kalcia.Klidné prostředí. Vyvážená strava.

 

Odborníci uvádějí, že až 30% činčil může trpět drobnými srdečními vadami. Mohou se vyskytovat u mláďat a později v dospělosti mohou vymizet. Činčily trpí na srdeční šelest, který je způsoben slabým srdečním svalem. Krev se částečně vrací zpět a není dostatečně vytlačována vpřed.

 

Symptomy:činčila mívá náhlá období "slabosti".

 

Léčba: Pokud veterinář objeví u vaší činčily srdeční vadu, přidávejte činčile vitamín C a vápník.

 

Prevence: Dostatek vitamínu C. Ten působí jako antioxidant a pomáhá posílit srdce.Nedávejte činčile sladkosti a olejnatá semena. Běhání na kolotoči může činčile také pomoci posílit srdeční sval.

 

pokud činčilku najdete nehybnou, už bohužel pro ni nic udělat nemůžete. Na zákroky lékaře je většinou již pozdě, protože činčilky špatně snáší narkózu.

 

Možné příčiny: pokud má činčilka nafouklé bříško, je smrt způsobena náhlou změnou nevhodného krmiva (například podávání kalorické směsi) nebo skonzumováním mokrého zeleného krmiva, dále by to mohla být otrava, pád z velké výšky či slabé srdíčko.

 

Prevence: stále činčilku mít při pouštení pod kontrolou a hlídat ji aby nesnědla něco špatného či nespadla z velké výšky.